Zpět

Ministr dopravy Martin Kupka představil chystanou novelu silničního zákona, kterou chce jeho úřad legalizovat provoz samořiditelných aut na českých silnicích. Prezentace proběhla v sídle firmy Valeo, která zařízení pro autonomní jízdu vyvíjí. Přítomní si tak mohli vyzkoušet, jaké to je, když auto v pražském provozu samo kroutí volantem.

Nejde o hudbu vzdálené budoucnosti, auta, která za určitých podmínek umí od řidiče převzít řízení, už existují. A dokonce se i prodávají, jen ne v Česku. „Dokud se nezmění zákon, nemůžeme je zákazníkovi nabízet,“ říká mluvčí českého zastoupení automobilky Mercedes-Benz Josef Hlávka.

Právě Mercedes byl první značkou, která pokročilý jízdní asistent Drive Pilot umožňující autonomní jízdu Úrovně 3 nabídla. U vrcholných modelů třídy S a EQS jej lze objednat například v Německu, v přepočtu vyjde na 220 tisíc korun. Co umí? Na vytipovaných úsecích dálnic může převzít plnou kontrolu nad vozem, což znamená, že jízda probíhá zcela v režii počítače. V současnosti však má tento asistent celou řadu omezení: Zdaleka nefunguje všude, a pokud už jej lze použít, auto se v takovém případě pohybuje maximální rychlostí 95 km/h.

Když teď ministr dopravy Martin Kupka říká, že je i v Česku potřeba vytvořit právní rámec pro provoz autonomních aut Úrovně 3, reaguje tak na události, které v některých zemích už proběhly. A netají se tím, že chystaná novela ze zahraničních zkušeností vychází. „V souvislosti s touto novinkou je třeba se vypořádat s řadou etických otázek. A tady je dobré sledovat, jak se s nimi vypořádali jinde a jak daleko se v debatě dostali.“

Podle Kupky jeho ministerstvo při tvorbě novely zákona vychází také z přímého předpisu Evropské unie, který už s autonomní jízdou Úrovně 3 počítá. Píše se v něm mimo jiné, že vozidlo musí mít příslušná oprávnění už z výroby a že musí respektovat pravidla silničního provozu v konkrétním státě, kde se právě pohybuje.

„Prošli jsme připomínkovým řízením a mohu v tuto chvíli s jistotou říci, že jsme schopni se s připomínkami vypořádat,“ říká Kupka s tím, že celá legislativa kolem autonomních aut Úrovně 3 by měla být hotova už v lednu příštího roku coby součást širší novely silničního zákona.

Úroveň 3 je z podhledu práva předělem

Mezinárodní stupnice automatizované jízdy pracuje s pěti stupni. V prvním jde o běžné jízdní asistenty jako je například adaptivní tempomat nebo hlídání jízdního pruhu, druhá úroveň pak předpokládá, že auto pro jízdu současně používá více vzájemně propojených asistentů. Teprve třetí úroveň však počítá s tím, že tam, kde to výrobce povolí, může auto samo převzít řízení. To samozřejmě není jen tak, protože za jízdu musí v každém jejím okamžiku někdo nést právní odpovědnost.

„Znamená to přesně definovat roli řidiče a určit, kdy předává odpovědnost a kdy jí přebírá,“ míní Kupka a zdůrazňuje, že právě s tím musí být spojena možnost dohledání odpovědnosti. „Policie bude mít možnost ověřit, kdo v případě kolize nesl odpovědnost za řízení,“ dodává ministr.

V praxi to bude vypadat tak, že policisté budou vybaveni čtečkami, díky kterým si příslušná data budou moci načíst přímo z auta. „Pochopitelně musíme tyto podmínky propsat i do registru vozidel, protože tam musí být záznam o tom, že dané vozidlo má oprávnění fungovat v autonomním režimu,“ říká Kupka.

S autonomním autem po Praze

 

Co však vypadá na první pohled jednoduše, může u řidičů vyvolat celou řadu otázek. Autonomní auto posbírá za jediný den provozu sedm tisíc gigabitů dat, z toho dvě třetiny souvisí s jednáním řidiče, včetně kamerového záznamu ve vysokém rozlišení. Pokud bude chtít policista dokázat řidiči nějaký přestupek, bude to mít díky přesným záznamům autonomního vozu mnohem snazší.

Více právníků budou muset zaměstnat i samotné automobilky. Pokud totiž auto spáchá přestupek v autonomním režimu jízdy, nesou za něj odpovědnost. Výrobci systémů pro automatizovanou jízdu se sice dušují, že taková situace nastat nemůže, jenže ani radary na silnicích nejsou neomylné. A pokud úřad pošle výzvu k zaplacení pokuty, někdo mu musí dokázat, že se přestupek nestal. I proto musí podle chystané úpravy zákona automobilky uchovávat záznam z každé jízdy po dobu tří měsíců.

Do suverénní jízdy ještě daleko

Zatímco autonomní jízdu Úrovně 3 chce Ministerstvo dopravy prosadit do legislativy už příští rok, Úroveň 4 a 5, kdy auto může jezdit i bez řidičovy přítomnosti, je podle Kupky úkol pro příští volební období: „Jsme přesvědčeni, a máme na to i důkazy, že automatizace představuje budoucnost dopravy. Vzhledem k tomu, že automobilový průmysl u nás tvoří deset prcent HDP, nemůžeme si dovolit zaspat vývoj.“

Jak rychle bude vývoj autonomního řízení pokračovat, si však netroufnou odhadnout ani zástupci Valea, firmy, která v tomto oboru patří ke špičce. Autonomní auta, která po ministrově tiskovce vozila novináře v běžném pražském provozu, zatím působí, jako by je řídil výjimečně opatrný začátečník. Nevyhýbají se zjevným dírám v silnici, což by normální řidič z masa a kostí udělal. A když se na úzké místní komunikaci lemované zaparkovanými auty setká roboauto tváří v tvář s dodávkou, neví, co má dělat – raději v uctivé vzdálenosti zastaví a zůstane stát. Přesto, že řidič protijedoucího auta ještě dříve zajede ke krajnici a roboauto tak může díky mezeře mezi zaparkovanými auty bez problémů projet.

Z pohledu bezpečnosti je možná chování počítače v takové situaci pochopitelné, v praktickém provozu ale může být příčinou častých nedorozumění. Je zjevné, že autonomní Úroveň 4 a 5, kdy se auto už nemůže spolehnout na to, že jej řidič z komplikované situace dostane, čeká ještě kus práce. Mimochodem, současné autonomní vozy Úrovně 3 jsou naprogramovány tak, aby řidiče upozornily na převzetí řízení nejméně deset vteřin předem. A pokud ten na výzvu nezareaguje, musí si auto poradit samo. Což obvykle znamená zajet ke krajnici a bezpečně zastavit.

Zvládat nestandardní situace se počítače zabudované v autonomních vozech učí i z dat, která firma získává anonymně z běžného provozu. Událost zaznamenanou na kameře pak Valeo zpracuje a vloží do počítače. Až se někdy taková věc přihodí znovu, auto už bude vědět, jak má reagovat.

Z dnešního pohledu to vypadá na nekonečnou práci, celý proces ale může výrazně urychlit těžko předjímatelný rozvoj umělé inteligence. Pokud bude pokračovat rychlým tempem, mohou se auta bez volantu na silnicích objevit klidně už za několik let.

 

Zdroj: auto.hn.cz