Průmyslové a zaměstnavatelské svazy žádají o odklad účinnosti plánované emisní normy Euro 7 o čtyři roky pro nové typy vozidel a o pět let pro již existující modely. Uvádí to společná deklarace, kterou v pondělí pod taktovkou Hospodářské komory ČR (HK ČR) podepsaly také Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Organizace zároveň požadují zrušení či úpravy některých technických požadavků, jako je palubní monitorování emisí stanovených znečisťujících látek. Argumentují i tím, že například požadovaná čidla pro emise amoniaku či oxidu dusnatého či dusičitého doposud neexistují a ani v blízké budoucnosti na trhu nemají být k dispozici.
„Není to tak, že bychom Euro 7 nechtěli vůbec. Je to o tom, jak normu naopak zlepšit, případně rozvolnit některé zbytečně napjaté termíny tak, abychom všichni mohli směřovat tam, kam chceme – tedy k dlouhodobému zlepšení klimatické situace nejen v Evropě,“ uvedl k deklaraci prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Text prohlášení je podle něj stanoviskem, které může sloužit jako podklad pro vládu či pro české zástupce v Evropské parlamentu.
Norma v současném znění dle ministra snižuje konkurenceschopnost nejen českých, ale i evropských výrobců, kteří budou muset investovat obrovské sumy peněz do technologií na fosilní paliva, přitom prodej aut se spalovacími motory bude (až na výjimky) po roce 2035 nepřípustný. Norma dle Kupky zároveň brzdí obnovu vozového parku. „Protože si lidé kvůli vypadnutí levnějších modelů z výroby a celkově vyšším cenám budou nechávat auta delší dobu,“ uvedl ministr.
Kritici návrhu regule také argumentují, že ve své současné podobě ohrožuje pracovní místa. Automobilky odhadují, že kvůli nedostatku času pro adekvátní přípravu na zpřísnění požadavků by musely zdražit osobní auta až o dva tisíce eur (dnes zhruba 46 900 korun), což by vedlo k tomu, že by se zejména malá auta přestala vyrábět. A zbylé modely by prý zdražily.
Nerealistický návrh
Podobně to vnímá i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který míní, že dosavadní podoba návrhu normyještě dozná – i zásluhou tlaku některých států a jejich podnikatelských a zaměstnaneckých svazů a europoslanců – kýžených změn. „Návrh je nerealistický. V mnoha případech odporuje nejen zdravému rozumu, ale i fyzikálním zákonům,“ řekl Kupka. Snahy o posun termínu projevují také v Itálii či Španělsku.
Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl upozornil, že důsledkem přijetí normy Euro 7 by bylo snížení roční výroby osobních aut o 300 až 400 tisíc, tedy o 30 procent, a pokles hrubého domácího produktu o dvě až tři procenta. Zároveň by se v ohrožení ocitlo až 700 tisíc pracovních míst v automobilkách a u jejich dodavatelů.
Vliv na mobilitu lidí
Europoslanec a zpravodaj pro normu Euro 7 v Evropském parlamentu Alexandr Vondra (ODS) zdůraznil, že v konečném důsledku bude nová emisní norma nejenže působit proti dosahování emisních cílů EU, ale že také sníží mobilitu lidí, která patří přímo k základním pilířům fungování Unie. Na pořad plenárního zasedání europarlamentu by norma podle Vondry měla přijít letos v říjnu, její zavedení se předpokládá v roce 2025.
„Nejde jen o zájmy automobilového průmyslu či automobilistů, ale také zaměstnanců a jejich odborů. A nejen to. Je to zájem celé české ekonomiky. Dotyčná deklarace by měla být deklarací celkového národního zájmu,“ řekl serveru Lidovky.cz ředitel odboru práva, legislativy a analýz HK ČR Ladislav Minčič.
Právě takový rozměr chtěla komora deklaraci dát. Podmínkou by ale bylo zapojení nejen největší odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů, ale i dalších členů vlády a zástupců politických stran napříč politickým spektrem. „A to nevyšlo,“ podotkl Minčič.