Pozorujeme komplikace na všech frontách vývoje. Ano, nejmenší jsou na straně elektromobility a elektrických vozidel, ale i tam jsou pořád problémy ať už z hlediska rychlosti dobíjení, nebo z hlediska dostupnosti nezbytných surovin pro výrobu baterií. To vše jsou neznámé na cestě k ještě efektivnějšímu ukládání elektrické energie.

Tady se opravdu může v těch následujících 12 letech odehrát další významný posun. Pokud v tuto chvíli existuje taková škála neznámých, tak je přece zcela na místě zbytečně nezužovat prostor, ale nechat na dalším vědeckém vývoji a práci výzkumníků, aby prověřili, která z cest ve výsledku bude nej­efektivnější.

Mnozí odborníci i zástupci průmyslu říkají, že drahá syntetická paliva budou okrajové řešení pro závodní vozy, letectví, ale nezachrání to spalovací motory a už vůbec ne malá auta se spalovacím motorem. Nesouhlasíte?

Současné vědecké poznání tomu dává za pravdu, ale znovu zdůrazňuji, že to je současná znalost. Budeme-li se bavit o uhlíkově neutrálních palivech, tak tady bych neuzavíral kapitolu, nedělal účet bez hostinského.

Syntetická paliva se vyrábějí zjednodušeně z vodíku a oxidu uhličitého. V případě, že bychom opravdu chtěli takzvaný zelený vodík, tedy ten, při jehož výrobě se nepoužívají ropné produkty, musíme spoléhat v zásadě na elektrolýzu vody, která je energeticky velmi náročná.

V případě syntetických paliv na tenhle chemický proces navazuje další, kdy se především získává z atmosféry oxid uhličitý a váže se k vodíku. To jsou další energetické náklady a to je také důvod, proč teď v počátcích jsou syntetická paliva tak nákladná. I tady ale je potenciál zlevnění. Je důležité škálu možností zachovat, neboť platí, že čím menší je škála, tím větší je tlak na zdražování všech produktů.