Zpět

Německý kancléř Friedrich Merz zamířil na konci února do Pekingu. Na palubě vládního speciálu s ním seděly špičky firem jako Volkswagen, BMW či Siemens. Mise je jasná: pokusit se zachránit slábnoucí pozice, které německý byznys v Číně po desetiletích dominance ztrácí.

Éra, kdy německé firmy v Číně automaticky počítaly s dvouciferným růstem, je podle expertů definitivně u konce. Nejtvrději dopadá takzvaný čínský šok na německý automotive. Tradiční značky jako Volkswagen, kterému dříve Čína zajišťovala přes 42 % veškerého odbytu, nyní čelí drtivému tlaku domácích výrobců.

Každé čínské auto na elektřinu, které uspěje na tamním trhu, ubírá prostor evropské konkurenci. Tento trend se už přelévá i na domácí hřiště v Evropě. Pro německý průmysl to znamená nutnost drasticky šetřit, protože tamní výroba i technologie začínají udávat tempo a vytlačovat produkci evropskou.

Merz dříve silnou závislost na Pekingu kritizoval, nyní mu však jako kancléři nezbývá než hledat diplomatickou rovnováhu a prosazovat zájmy svých firem. Mezinárodní obchod se totiž stal součástí velké mocenské hry, kde suroviny a dodavatelské řetězce mohou sloužit jako politické nástroje.

Kancléř tak balancuje mezi potřebou firem růst a obavami o bezpečnost, od vztahů Číny s Ruskem až po stabilitu v oblasti Tchaj-wanu. Po Pekingu ho čeká hned americký Washington. Hra o budoucnost globálního trhu se s největší pravděpodobností sehraje na obou stranách oceánu.