Zpět

Úspěšný přechod na elektrická vozidla bude podmíněn přechodem na čistou energii, politickou podporou elektrifikace a investicemi do nové infrastruktury.

Vzhledem k tomu, že automobilový průmysl je svědkem rychlého rozvoje elektrické mobility, země reagovaly s různou mírou úspěchu. Nejúčinnější byla Čína, kde používání elektrických vozidel rok od roku trvale roste díky neuvěřitelným úrovním investic jak do infrastruktury elektromobilů, tak do výroby cenově dostupných elektromobilů.

Norsko – a Skandinávie jako celek – zaznamenalo nejvýraznější nástup hybridů a elektromobilů v Evropě, částečně díky svým zásobám snadno dostupné obnovitelné energie. Její kulturní postoj k elektrifikaci a novým technologiím také zajistil, že legislativa země je před většinou ostatních evropských států, které chtějí elektrifikovat.

Kulturní postoj Norska k elektrifikaci a novým technologiím zajistil, že jejich legislativa je před většinou ostatních evropských zemí, které chtějí elektrifikovat.

Zvýšené znečištění ovzduší však nutí ostatní země zrychlit hru a přehodnotit svůj přístup k elektrifikaci. Upřednostňování investic do čisté energie, legislativy a infrastruktury přivádí více trhů do boje a činí elektrifikaci konkurenceschopnější pro vlády i podniky.

Čistá energie

Dostupnost čisté energie je rozhodující pro úspěšné programy elektrifikace. Podle Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT) se krátké cesty podílejí na 11 % všech globálních emisí. Omezení uhlíkové stopy elektrifikovaných trhů by mohlo mít zásadní vliv na změnu klimatu a ospravedlnit přechod od spalovacích motorů k elektromobilům. V rámci toho hrají důležitou roli obnovitelná a jaderná energie. Obnovitelné zdroje zůstávají středobodem úvah o životaschopnosti elektrifikace.

Richard Peberdy, ředitel divize Automotive & Mobility KPMG UK, říká, že obnovitelná energie z udržitelných zdrojů je zásadní pro zlepšení přístupu k elektrifikaci. Navrhuje, že elektřina šetrná k životnímu prostředí může vyvolat pozitivní kulturní odezvu na elektromobily a okolní infrastrukturu. Lidé se budou cítit „více pozitivně nakloněni  k vodní, větrné a solární energii, jejíž dostupnost celosvětově roste,“ řekl. Dále tvrdí, že s možností importu tohoto typu elektřiny by se trhy, které zakládají rozvojové programy elektrifikace na obnovitelné energii, mohly udržitelně rozvíjet i bez obnovitelných zdrojů dostupných na domácím trhu. Navzdory tomu Jonathan Davenport, ředitel a analytik Gartner’s Industries Group, poukazuje na to, že obnovitelná elektřina je ve své podstatě přerušovaná. Znamená to, že vyšší závislost na elektřině vyvolaná používáním elektrických vozidel může pouze zvýšit náklady pro spotřebitele, což zanechá další otázky kolem používání jiných čistých, ale kontroverzních zdrojů elektřiny, jako je jaderná energie.

Elektrifikační programy založené na obnovitelné energii by se mohly udržitelně rozvíjet i bez obnovitelných zdrojů dostupných v tuzemsku.

Davenport však chtěl ilustrovat, že využití obnovitelné elektřiny může být efektivní, a to bez nutnosti přiklonit se k těmto možnostem. Norsko je dokonalým příkladem vyváženého přístupu k elektrifikaci, který zohledňuje tyto faktory. Navrhuje, že využívání vodní energie v zemi zajišťuje spolehlivou dodávku obnovitelné elektřiny, která je spolehlivější než jiné formy, jako je solární a větrná energie.

„Je to mnohem předvídatelnější zdroj energie,“ říká. „Zatímco když se spoléháte na vítr a možná v menší míře na solární energii, dostupnost elektřiny z těchto forem obnovitelných zdrojů je výrazně ovlivněna ročními obdobími a vzdáleností od rovníku.“ Velké využívání obnovitelné elektřiny v Norsku ukazuje jednoduchost, se kterou mohou některé země využívat dostupné přírodní zdroje k výrobě udržitelné energie.

Pokud země nemá přístup ke spolehlivým obnovitelným zdrojům, jaderná energie je další možností. Někteří naznačují, že jaderná energie je pomalý a problematický přístup k řešení vznikající energetické krize, ale stále může hrát důležitou roli v úsilí o elektrifikaci.

Pokud země nemá přístup ke spolehlivým obnovitelným zdrojům, jaderná energie je další možností.

Statistiky poskytnuté americkým institutem nukleární energie to zdůrazňují: USA jsou největším poskytovatelem jaderné energie na světě a jen za rok 2020 vyrobili více než 720 000 gigawatthodin (GWh) energie. Důležité je, že druhým největším poskytovatelem a spotřebitelem je Čína, která v roce 2020 vyrobila více než 340 000 GWh. Navzdory těmto statistikám údaje JATO docházejí k závěru, že v Číně připadá 417,1 osob na jeden elektromobil, ve srovnání s pouhými 46,8 osobami na jedno elektrické vozidlo v USA. Toto srovnání mezi nimi ukazuje potenciál jaderné energie při tlačení trhů směrem k elektrifikaci a přijetí elektrických vozidel.

Klíčovým hlediskem pro vlády, snažící se vyvinout nové programy čisté energie, je omezení dopadu elektrifikace na životní prostředí. Norsko do značné míry spoléhá na obnovitelné zdroje elektřiny, ale zároveň umožňuje snadnou dostupnost vzdělávání o čisté energii. Tato transparentnost znamená, že lidé mohou být informováni a zároveň konsoliduje podporu pro projekty.

Davenport by rád poukázal na to, že to tvoří součást programu elektrifikace země. Tvrdí, že rychlost elektrifikace závisí na tom, „kolik jsou vlády ochotny investovat do změny pohledu a chování svých občanů“. Norské investice do elektrifikačního vzdělávání nastiňují to, že trhy nebude určovat množství vyrobené energie, ale přizpůsobivost politických a společenských kultur ochotných přijmout a zavést elektrifikační opatření jako nový normál.

Role legislativy

Jde o reakci na Zelenou dohodu schválenou skupinou G8 v roce 2018, která zavazuje nejbohatší země světa vytvořit precedens v oblasti emisí. Například zamezení prodeje nových vozidel s čistě spalovacím motorem v Británii by vyústilo v přesměrování peněžních prostředků z oblasti infrastruktury vozidel se spalovacími motory do investic do elektromobilů. To by také umožnilo vládě snížit emise Spojeného království a stanovit očekávání budoucích zákazů všech spalovacích motorů v blízké budoucnosti.

Legislativa, jako je zavedení nízkoemisních zón, podněcuje politické a společenské přijetí programů elektrifikace.

Dalším přístupem, který je v současné době přijímán ve velkých městech ve Spojeném království a Evropě, je zavádění nízkoemisních zón. Ty omezují starší vozidla se spalovacím motorem ve vjezdu do městských center a zajišťují, že kvalita ovzduší pro tamní obyvatele je méně škodlivá. Dalšími cestami, které vlády prozkoumaly, jsou dotace na snížení nákladů při nákupu elektromobilu. Vláda Spojeného království například poskytuje 1 500 GBP (2 035 USD) na každý nákup, zatímco do roku 2022 poskytovala čínská vláda 22 300 jüanů (3 500 USD) na nákup elektrických vozidel. Zajištění dostatečné legislativní i finanční podpory ze strany vlád by urychlilo přijetí elektromobilů a program elektrifikace v mnoha zemích. Rychlé přijetí elektromobilů v Číně to dokonale ilustruje.

Rozvíjející se elektrifikované trhy také poskytují mladší demografické skupiny, které jsou ochotny investovat jako první uživatelé technologie. Peberdy z KPMG tvrdí, že Indonésie je dobrým příkladem, protože má „velkou a hlavně mladou populaci rostoucích příslušníků střední třídy“. Tvrdí, že tato kombinace demografie zajišťuje „vysoký jednociferný procentní nárůst v prodejích vozidel za každý rok“. Rychlý růst trhu znamená rostoucí proměnlivost, ale zase pravděpodobnější výnos pro nové a stávající výrobce.

Navzdory tomu tvrdí, že elektrifikaci na těchto rozvíjejících se trzích je stále obtížnější předvídat kvůli špatné infrastruktuře. Naznačuje, že „nejde pouze o množství infrastruktury, ale také o kvalitu infrastruktury“. Investice do lepší infrastruktury znamená rychlejší přijetí elektrických a plug-in hybridních vozidel. To je klíčové pro zajištění úplné globální elektrifikace.

Infrastruktura

Vzhledem k tomu, že na silnice vyjíždí stále více elektromobilů, dochází k obavám, že v okolí nemusí být dostatek stanic a že některé rozvodné sítě mohou mít potíže. Například ve Spojeném království se počet nabíjecích stanic se za poslední dva roky výrazně zvýšil. Jen v roce 2021 bylo vytvořeno 36 500 nových veřejných míst. To ale stále nestačí k tomu, aby to naplnilo potřeby odhadovaným 300 000 novým elektromobilům, které vyjedou na silnice v roce 2022. Evropské země, jako je Belgie a Nizozemsko, se již mohou pochlubit silnou infrastrukturou pro elektromobily. Mnoho dalších zemí stále zavádí nové nabíjecí stanice a posiluje stávající elektrické sítě pro rostoucí poptávku. Nedostatek použitelné infrastruktury sníží důvěru v elektromobilitu a zpomalí její přijetí.

„Rychlost nabíjení je také velmi důležitá, a to závisí na správné infrastruktuře,“ dodává Peberdy. Při popisu priorit pro optimální infrastrukturu říká, že „schopnost sítě dodávat dostatečné množství energie“ je nejdůležitější, protože zajišťuje, že sítě zůstanou zásobovány energií, když je to nejvíce potřeba. Navrhuje také, že pro výstavbu nových jednotek jsou zapotřebí investoři. Ale také varuje, že kvalita nabíjecích stanic bude diktována tím, „kolik bude energie stát a s jakou silou (rychlostí) ji budou schopny tyto nabíječky poskytnout“.

Nejdůležitější součástí elektrifikace stávající infrastruktury je zajistit, aby sítě zůstaly zásobovány energií v případě potřeby.

Tvrdí, že tato kritéria je třeba vzít v úvahu, pokud má země zajistit, aby její programy elektrifikace byly úspěšné. V důsledku toho je snadné pochopit, proč se investice do těchto oblastí v posledních dvou letech neustále zvyšovaly. Společnost Rivian například oznámila investici mnoha milionů dolarů do nabíjecích bodů před svým uvedením na trh s modely R1T a R1S. BP a Shell se také zavázaly umístit více dobíjecích bodů na čerpacích stanicích. Tesla v současné době vyhodnocuje, zda by její síť supernabíječek mohla být k dispozici pro použití u jiných značek elektrických vozidel. Dříve byla tato síť výhradně používána vozidly Tesla, což indikuje rostoucí potřebu investic ze strany více podniků.

Americká vláda se právě o to snaží, přičemž prezident Joe Biden zavázal zemi k novému plánu udržitelnosti, v jehož čele stojí bilionový dvoustranný zákon o výdajích na infrastrukturu. V tomto se vláda USA zavázala 7,5 miliardy USD na vybudování 500 000 veřejných nabíječek pro elektromobily, přičemž ministerstvo energetiky odhaduje, že do roku 2030 by mohlo být otevřeno více než 11 400 nabíjecích stanic. Navzdory tomu příslib používání čisté energie namísto fosilních paliv umožní rozvoj nových zelených trhů, které se stanou nejen ekologicky udržitelnými možnostmi, ale také finančně udržitelnými. Je třeba upřednostnit zajištění přístupu všech zemí k čistým formám energie, aby byla zajištěna úplná globální elektrifikace.

 

Zdroj: automotiveworld.com