Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka. Nyní se ovšem ukazuje, že tamní hospodářství klopýtá. V pátek Spolkový statistický úřad na základě cenově a kalendářně očištěných dat oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) země ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku proti předchozím třem měsícům klesl o 0,3 procenta. Potvrdil tak předběžný údaj z konce ledna, že se Německo loni propadlo do recese.
Německá ekonomika letos podle aktualizovaného odhadu vlády z tohoto týdne vykáže růst jen o 0,2 procenta. Ještě loni v říjnu vláda čekala na letošek růst o 1,3 procenta.
„Německá ekonomika tak zakončila v červených číslech celý rok 2023. V posledním čtvrtletí zpomalil ekonomiku pokles investic, zatímco spotřeba mírně vzrostla,“ řekla vedoucí statistického úřadu Ruth Brandová. Za loňský rok zaznamenala ekonomika pokles o 0,3 procenta.
„Nejsme dále konkurenceschopní. Nemáme žádný růst a za ostatními zeměmi zaostáváme,“ řekl německý ministr financí Christian Lindner pro agenturu Bloomberg dříve tento měsíc.
Nedostižná čínská konkurence
Pro ty, kdo sledují německé hospodářství delší dobu, není pokles HDP překvapením. Německý průmysl ztrácí výkon již od roku 2017. Zavírají se firmy s dlouhou tradicí, jako je například závod na výrobu potrubí Vallourec SACA v Düsseldorfu. Firma za svých více než 124 let přečkala dvě světové války, následky energetické krize se jí ovšem staly osudným a na začátku minulého podzimu byla nucena propustit všech svých 1600 zaměstnanců.
Za propadem průmyslu stojí hned několik faktorů. Jedním z nich je výrazný vliv Číny. Zatímco v minulosti byla asijská velmoc nenasytným konzumentem německého zboží, dnes Německu konkuruje i v automobilovém průmyslu, kde se konkrétně u distribuce elektromobilů stává světovou špičkou. Podobně je na tom i situace na trhu se solárními panely.
Asie ale ovlivňovala německou výrobu i dále. Příkladem je i nedávný nedostatek dodávek čipů, který bránil po celé Evropě výrobě elektronických zařízení.
Velkou ránu utrpěl i chemický průmysl. Německo přišlo o dodávky levného ruského plynu a ceny nutí firmy propouštět. Jedna z největších chemických firem v Německu Lanxess AG snížila počet svých zaměstnanců o 7 %.
„Vliv na to nemají pouze energie,“ říká generální ředitel společnosti Ebmpapst Klaus Geißdörfer pro agenturu Bloomberg. Podle něj je problém i počet lidí v produktivním věku, který se bude v budoucnu podle aktuálního rozložení postupně snižovat, a pracujících bude čím dál tím méně.
Špatné prognózy
Tíživou ekonomickou situaci Německa potvrzuje i index nálady mezi podnikateli, který sleduje tamní institut Ifo. Index je nyní na hodnotě 85,5. To je z lednových hodnot 85,2 lehké zlepšení, ne ovšem tak výrazné, aby podnikatelé současnou situaci hodnotili pozitivně.
Například ve zpracovatelském sektoru se index dokonce snížil a takhle špatnou situaci pamatují podnikatelé naposled z roku 2020. Na vině je pokračující pokles zakázek, podniky také dál omezují výrobu. Znepokojeni situací jsou i maloobchodníci.
Zlepšilo se ale podnikatelské klima v sektoru služeb, kde respondenti lépe hodnotí aktuální situaci. Do budoucna dál hledí s pesimismem, ten je ale o něco slabší než v lednu. I tak se ale hodnoty pohybují nejníže od roku 1991.
Situace není příznivá ani v celé Evropě
Lepší vyhlídky nejsou ani v celé Evropské unii. V polovině měsíce zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky EU i zemí eurozóny také Evropská komise. Nově čeká letošní růst ekonomiky v Unii o 0,9 procenta místo dosud očekávaných 1,3 procenta, výhled růstu pro eurozónu zhoršila na 0,8 procenta z původních 1,2 procenta.
