Ministr Kupka: V Evropě jsme si zbytečně zvykli na regulace, i proto jsou Čína a USA v elektromobilitě dál
Evropské automobilky si dle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) uvědomují, že jsou ve zlomovém okamžiku. Čelí velké konkurenci levnějších elektrických aut z Číny i USA, což ohrožuje celý evropský průmysl, který je na výrobě aut závislý. „Německé i české automobilky se nechtějí nechat zahanbit. Co se týče kvality, nezadají si s čínskými,“ říká mimo jiné v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Na iROZHLAS.cz a Radiožurnálu jsme dělali revizi docházky na jednání ministrů unijních států a vyšlo nám, že jste byl na všech formálních ministerských schůzích, zatímco jiní členové vlády za sebe čas od času posílají náměstky. Baví vás evropský rozměr dopravní politiky?
Baví, ale hlavně to je jedna z důležitých věcí, zejména v oblasti dopravy. Pro mnohé dopravní projekty musíme získat větší podporu i Evropské unie.
Spousta těchto jednání, kromě toho, že se bavíme o aktuální agendě, také míří k tomu, abychom získali spojence například pro větší podporu vysokorychlostních tratí. Tyto aktivity se zhmotnily i v alianci společně smýšlejících států pro změnu původního nerealistického návrhu Euro 7. Že toto úsilí má výsledky, mi přináší radost, jsou to smysluplné kroky.
Intenzivně si zlepšujete angličtinu, takže i v tomto směru to probíhá podle plánu?
To jde ruku v ruce.
S tím souvisí, že Evropa vždy byla kontinentem, který dokázal posouvat dopředu průmysl, často automobilový. Teď se tento ekonomický model zadrhává, jsme možná v dějinném zlomu, evropské automobilky čelí konkurenci čínských elektromobilů. Z vašich evropských schůzek nebo z jednání s partnery máte pocit, že je to výzva, na kterou je Evropa připravena a dokáže se s ní popasovat?
Evropa se s ní musí popasovat. V České republice je z automobilového průmyslu a z celého dodavatelského řetězce ve výsledku zhruba deset procent produkce HDP. Podobné je to v Německu, kde je automobilový průmysl a vždy byl motorem technologických inovací a změn.
Konkurencí není jen Čína, ale i USA, a Evropa je musí dohnat. Automobilky si to uvědomují a teď je to pro ně zlomový okamžik. Začínají horečnatě shánět zdroje nerostných surovin, které potřebují pro masivní výrobu baterií. Vydávají se tam, kam se v předchozích obdobích nevydávaly, aby dokázaly zajistit dodávku klíčových komponent. Bude záležet na tom, jestli v souboji s Amerikou a Čínou obstojí.
Evropa dokázala být v roli lídra světové ekonomiky mimo jiné i díky vědeckým objevům, inovacím a konkurenci. Nemůže se uzavřít, jak to někteří říkají, před konkurencí z Číny, byť je to často nefér s ohledem na tamní masivní vládní podporu inovací.
Zbytečné regulace
Říkáte, že Evropa obstát musí. Co pro to ale dělá?
To, co se odehrává v posledních dvou letech, naznačuje, že to vyhrát můžeme. Když se podíváte na program a vývoj automobilek v Německu i u nás, tak je jasné, že se nechtějí nechat zahanbit. Budou dál vyrábět vozy se špičkovým designem a musí dotáhnout výrobu baterií. Co se týče kvality elektromotorů, pohonu, tak si nezadají s tím, co je v Číně.
Na druhou stranu to bude muset změnit jejich chování. Když vycházím z návštěvy veletrhu v Mnichově minulý rok, tak bylo ale jasné, že čínské a americké automobilky měly větší energii. Tohle je věc, kterou musíme překonat. Možná je to také díky tomu, že jsme si zbytečně zvykli na regulace, které do jisté míry formují konkurenční prostor. Pro některé manažery bylo jednodušší přijímat jakoukoliv regulaci, ale proto, aby se průmysl hýbal dopředu, tak se musí vydávat i do rizik a zkoušet nové cesty. To je s podnikáním spojeno.
V tomhle směru to Evropa trochu zanedbala, a pokud chce uspět, tak to bude muset znovu zkoušet. Na druhou stranu, když se podívám třeba na konkrétní automobilku BMW a nejenom na ni, co všechno vyvíjí v oblasti autonomní mobility, což je nepochybně budoucí směr zapojení umělé inteligence, bezpečnostní nebo asistenční systémy, které pomáhají řídit a snižují i nehodovost na evropských silnicích, tak tady si opravdu ani trochu nezadá z konkurencí v Americe nebo v Číně a je znovu na vrcholu vývoje.
Podobné je to i se systémy, které se vyvíjí v České republice. Navíc i v úzké souvislosti s kosmickými aktivitami, protože z celé řady aplikací pro družice pak mohou vycházet i auta.
Už z toho, co jste říkal, že trh v Evropě je možná přeregulovaný, věříte tomu, že s čínskou konkurencí dokáže Evropa bojovat na základě volnotržních mechanismů a že se nebudeme muset před těmito vlivy obrnit?
V okamžiku, kdy by nevyužívala to, v čem byla úspěšná – a volný trh patří k důležitým hodnotám evropského společenství – tak ji to naopak bude zrazovat. Rozhodně to nebude jednoduché, protože k některým komponentám bude mít už složitější přístup, než má třeba Amerika a Čína.
S čím se Evropa musí vypořádat, i se svými omezenými přírodními zdroji, je samozřejmě energie. Vysoké ceny energií znamenají vážný problém, pochopitelně i pro automobilky.
Co je bezpečnostní riziko
Před pár lety byla v Evropě debata o tom, zda je vhodné zapojení čínských firem jako Huawei do stavby 5G sítí. Pokud bude běžný občan řídit čínský elektromobil, měl by se obávat nějakého bezpečnostního rizika, například možného úniku jeho osobních dat do Číny? A je i tato hrozba součástí snah budovat silné evropské automobilky?
Nepochybně je. Moderní mobilita bude mnohem víc využívat digitálních systémů, navigačních systémů řízených družicemi a to znamená sběr obrovského množství dat.
Důvěra ve výrobce, kteří ta data budou mít dostupná, jako je mají dnes, je zásadní. Řídící jednotky vozidel už dnes shromažďují celou řadu údajů, které už mají i konkrétní časovou souřadnici a na to musíme pamatovat. Rozvoj moderní mobility elektrických vozidel zasahuje nejen oblast samotných aut, celé elektroniky dobíjení, což už je záležitost do značné míry softwarová, ale zahrnují i oblast moderního digitálního řízení vozidel.
To je mimochodem oblast, ve které Evropa také musí uspět. Má na to, protože nejpřesnější z navigačních systémů je pořád Galileo, což je systém Evropské unie a shodou okolností Evropská agentura pro vesmírný program sídlí v Praze. Že dál bude dohlížet nad systémem Galileo, je třeba pro nás další důležitá zpráva.
To je možná informace, o které lidé tolik nevědí, že Praha má sídlo této důležité agentury a že nepochybně bude hrát významnější roli i do budoucna. Není to jenom systém Galileo, ale také Copernicus, který se řídí odtud z Prahy a který umožňuje průběžné snímkování povrchu Země a sledování například klimatických změn.
Jsou to právě tyto programy, které přinášejí vysokou přidanou hodnotu a umožňují uplatnění i českým technologickým firmám. To je cesta, jak se z České republiky bude stávat země s průmyslem s vysokou přidanou hodnotou.
Nedávno česká politika procházela dlouhou debatou o tom, kdo nebo co je bezpečnostní riziko. Je tato nálepka podle vás použitelná i pro čínský vliv skrze elektromobily?
Nechci se dopustit jednoduché zkratky. Musíme se vyzbrojit na to, abychom tomu dokázali čelit, aby všechny další kroky zajistily, že ta auta budou i digitálně bezpečná na území Evropy. To není věc, která by byla hotová automaticky. Samozřejmě že to svá rizika nese.
Druhá věc je, že i automobily vyráběné v Evropě mají celou řadu čínských součástek. V tuhle chvíli má většina z nich například čínské baterie. A baterie není jenom záležitost hardwaru, tam už jsou i pokročilé polovodičové systémy, které řídí nabíjení i vybíjení. Tohle všechno jsou věci, které musíme mít alespoň trochu v rukách i pro budoucnost.
K evropským automobilkám máme přirozeně větší důvěru, nejsou v rukách státu a zejména čínského státu, tak v tomto směru znamenají větší bezpečí. Jasné je, že i do budoucna budou ta auta tak, jak budou postupovat dál v autonomních systémech, sledovat a zaznamenávat i souřadnicové údaje.
Co v této oblasti děláte na českém ministerstvu dopravy?
Jeden z velkých úkolů letošního roku je připravit u nás na ministerstvu dopravy legislativu pro další stupně autonomního řízení. To mimo jiné znamená určit přesně okamžik, kdy systém toho vozidla přebírá odpovědnost za další průběh jízdy a potom vyzve řidiče znovu k převzetí řízení.
Ale úsek mezi okamžikem, kdy řidič předá odpovědnost tomu systému, tak musí být zaznamenán jak v čase, tak s konkrétním určením souřadnice pro případné dohledání odpovědnosti za škodu, které by vozidlo způsobilo.
Zdroj: odkazovac.cz