Mají některé automobilky z celní dohody mezi EU a USA skutečný prospěch?

Dne 27. července 2025 oznámili americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dohodu o uvalení 15 % cel na vývoz z EU směřující do USA. Vyjednaná sazba je o polovinu nižší, než Trump původně hrozil, a začne platit od 1. srpna, což bude pravděpodobně pro evropské výrobce automobilů představovat určitou úlevu.

Zároveň je 15 % stále výrazně vyšší sazba, než jaké dříve čelili vývozci z EU – před Trumpovým návratem do Bílého domu činila americká dovozní cla pouze 2,5 %. Od „Dne osvobození“, který připadá na 2. dubna, si koncern VW Group připsal přímé ztráty z cel ve výši 1,3 miliardy eur (1,5 miliardy USD), a to právě ve chvíli, kdy začal řešit problémy s nadbytečnými kapacitami, které poznamenaly rok 2024. Nová dohoda znamená, že budoucnost může být pro výrobce OEM méně špatná, ale ne nutně lepší.

Je třeba poznamenat, že v době psaní tohoto textu zůstává tato aktualizace pouze politickou dohodou, kterou je třeba ještě ratifikovat. Oba vedoucí představitelé se nicméně pochvalně vyjádřili o jejích přednostech. „Máme obchodní dohodu mezi dvěma největšími ekonomikami světa a je to velká věc… je to obrovská věc,“ řekla von der Leyenová médiím a dodala, že to na trh vrátí ‚stabilitu‘ a „předvídatelnost“. „Myslím, že je to největší dohoda, jaká kdy byla uzavřena,“ řekl Trump.

Podmínky – investice EU do amerických firem ve výši 600 miliard USD, nákupy energie a vojenského vybavení – jen těsně převyšují dohodu mezi USA a Japonskem ve výši 550 miliard USD uzavřenou o pět dní dříve. Americké automobilky však budou mít pravděpodobně podobné výtky. Japonský a evropský dovoz je nyní vystaven menším clům než jakýkoli automobil vyráběný v tuzemsku trojkou z Detroitu. Ford, General Motors a Stellantis mají dodavatelské řetězce v Kanadě a Mexiku, na zboží z těchto zemí se vztahují specifická cla pro automobily ve výši 25 % a také 50 % na klíčové materiály, jako je ocel.

Američtí představitelé údajně prohlásili, že součástí podmínek dohody bude zmírnění necelních překážek vývozu automobilů z USA do EU, ačkoli to Brusel nepotvrdil. Potenciálním ukazatelem toho, co bude následovat, je skutečnost, že Japonsko se staví do pozice „otevřeného“ prodeji vozidel vyrobených v USA, ale zvýšená dostupnost by nemusela vést k prodeji v této zemi ani v EU. Nejprodávanější a vysoce maržové, ale také velké pick-upy jako Ford F-150 a Chevy Silverado jsou v rozporu s nedávnými trendy kupujících; vysoké ceny pohonných hmot a menší silnice způsobily, že evropští spotřebitelé dávají přednost menším, efektivnějším a hodnotnějším modelům.

Deset nejčastěji registrovaných modelů automobilů v EU/EFTA/Velké Británii – 2024 (v jednotkách)

 

Zdroj dat: Jata Dynamics

Zatímco jednotliví američtí hráči, jako je Tesla, prodávají populární modely, samotná země je na automobilovém trhu EU/EFTA/UK poměrně slabě zastoupena – žádná americká značka se neumístila v první desítce nejregistrovanějších. Celkově se dohoda o clech mezi EU a USA může ukázat jako Pyrrhovo vítězství: Evropští výrobci OEM přijdou o zisky a budou nuceni investovat jinde, američtí výrobci budou doma méně konkurenceschopní výměnou za přístup na obtížné trhy a spotřebitelé budou nuceni platit více bez ohledu na to.

Reakce na aktualizaci byly smíšené. Francouzský premiér François Bayrou označil 27. červenec za „temný den“ („un jour sombre“), v němž se nepodařilo sladit zájmy členů EU, které byly následně přehlíženy, aby bylo dosaženo dohody s Trumpem. Hildegard Müllerová, prezidentka Německého svazu automobilového průmyslu (VDA), uvedla, že 15 % clo je „v zásadě pozitivní“, ale přesto upozornila na růst nákladů na obzoru. Holger Schmieding, hlavní ekonom německé banky Berenberg, souhlasil s von der Leyenovou, že nejistota podniků vyvolaná cly skončí. Označil ji však také za „asymetrickou“ dohodu, v níž EU akceptuje vyšší cla a činí ústupky bez většího hmatatelného zisku.

 

Zdroj: automotiveworld.com