Evropské automobilky se bojí čínské odplaty

Evropská komise navrhuje od července razantně navýšit cla na čínské elektromobily. Peking téměř jistě zareaguje, což pravděpodobně zasáhne nejen evropské automobilky, ale mluví se třeba i o zemědělské produkci.

První tah udělala Komise minulý týden, když předložila návrh zvednout cla na elektromobily z Číny až na 38,1 procenta. Výkonný orgán Evropské unie argumentuje, že vláda v Pekingu poskytuje svým automobilkám nepřípustnou státní podporu a narušuje tak podmínky na trhu v jejich prospěch.

Čínská obchodní politika v poslední době zaměstnává nejen evropské politiky a průmyslová sdružení. Omezování čínského dovozu figuruje také mezi hlavními tématy kampaně před prezidentskými volbami ve Spojených státech, které se konají v listopadu.

V roce 2023 Čína na unijní trh vyvezla podle dat Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) celkem 438 034 aut s elektrickým pohonem, jejichž tržní hodnota byla 9,7 miliardy eur. Opačným směrem putovalo 11 499 elektroaut za 852 milionů eur.

Většinu tvořily zahraniční značky s výrobními provozy v Číně, podíl domácích čínských představoval zhruba třetinu z 21,7 procenta, jež čínské dovozy celkem zabíraly na unijním trhu. Čínská elektroauta jsou přitom ve srovnání s domácí evropskou produkcí v průměru o pětinu levnější.

 

Škoda Auto, člen koncernu Volkswagen, se ke kroku Evropské komise staví negativně a varuje před dopady možného střetu mezi Evropou a Čínou.

„Vyrovnávací cla nejsou obecně vhodná pro dlouhodobé posílení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu – odmítáme je,“ uvedl mluvčí Škody Auto Tomáš Kotera.

„Načasování rozhodnutí Evropské komise je nešťastné vzhledem k současné slabé poptávce po vozidlech BEV v Německu a Evropě. Negativní dopady tohoto rozhodnutí převažují nad případnými přínosy pro evropský automobilový průmysl,“ uvedl Kotera.

Závislost automobilek na Číně

Německý Volkswagen se přitom mezi evropskými výrobci aut o čínský trh opírá nejvíce. Na tamním trhu vytváří téměř třetinu svých ročních tržeb a současně zabírá zhruba jednu sedminu čínského trhu. Vzhledem k rozsáhlým výrobním kapacitám přímo v Číně ovšem dovoz na tamní trh představuje jen zlomek tržeb, které Volkswagen v Číně vykazuje.

Z evropských automobilek by případná celní válka nejspíš dopadla na Porsche. Pro tohoto výrobce luxusních sportovních vozů představuje čínský trh zhruba jednu pětinu tržeb, přičemž se jedná kompletně o dovoz.

Zároveň existují i složitější případy. Pokud by Peking sáhl k odvetným opatřením, mohl by například v případě švédské značky Volvo zasáhnout i vlastní řady, protože většinovým vlastníkem automobilky je čínská firma Geely. Volvo nicméně právě díky tomuto spojení naprostou většinu svých prodejů na čínském trhu pokrývá z místní výroby a na dovoz zbývají jednotky procent.

Číně se nová cla pochopitelně nelíbí, naposledy je v pondělí odmítl mluvčí Národní a rozvojové komise, orgánu čínské vlády na úrovni ministerstva, kterému se pro jeho vliv neformálně říká „malá vláda“.

„Aniž by bralo v potaz fakta a pravidla, zatímco předjímá výsledky, toto šetření (Evropské komise) je ve skutečnosti použito jako zbraň a nástroj politiky a ohrožuje férovou soutěž ve jménu její ochrany,“ řekla mluvčí komise Li Chao na pondělní tiskové konferenci.

„Navrhovaná cla, pokud budou zavedena, nejen poškodí čínské podniky, ale také ohrozí dlouhodobý zdravý vývoj firem v EU a také naruší a poničí globální automobilový sektor a jeho dodavatelské řetězce, včetně EU,“ uvedla Li.

Peking napíná i zemědělce

Automobilky ovšem nejsou jediný sektor, kterého se současná napjatá situace ve vztazích mezi Čínou a Evropou může dotknout. Komplikace aktuálně hrozí i tomu zemědělskému.

Čínské ministerstvo obchodu totiž v pondělí oznámilo, že Peking zahájil vyšetřování dotací, které – podle něj protiprávně – podporují vývoz vepřového masa a mléčných výrobků z Evropské unie do Číny. Podle čínských dat v těchto dvou segmentech do země doputovaly dovozy z EU v objemu 3,2 miliardy eur.

Z celkového vývozu vepřového masa z EU mířilo loni na čínský trh 27,3 procenta, zatímco ještě v roce 2020 Čína pojala 52 procent. Pokud by Peking v rámci odvety tento obchod nějakým způsobem omezil, či dokonce zastavil, v Evropě by to nejvíce pocítilo Španělsko, odkud pochází téměř třetina unijního exportu.

 

Zdroj: seznamzpravy.cz