Češi i Slováci drtí svět v počtu vyrobených aut

Není příliš světových žebříčků nebo klání, ve kterých se Česko a Slovensko pravidelně umísťují na předních pozicích, a často jsou i na samotném vrcholu. Sportovní fanoušci by jistě upozornili na světový šampionát v hokejbalu, který Slováci v minulé dekádě ovládli čtyřikrát v řadě, byznysovým ekvivalentem je pak množství vyrobených aut.

Samozřejmě nejde o absolutní číslo – v něm by ani celá bývalá federace nemohla konkurovat gigantům, jako jsou Čína, Spojené státy nebo Japonsko. Pokud ale přepočteme celkové číslo na počet obyvatel, získáme rázem jiný obrázek. Slovensko – přes 170 aut na hlavu a rok, Česko – zhruba 110. Země, které skončily na třetím místě a dál, už hlásí výrobu přepočtenou na obyvatele jen v desítkách aut ročně.

Pozici nijak nezměnily ani problémy, se kterými se automobilky potýkaly v minulém roce. Kvůli nedostatku součástek klesla slovenská výroba zhruba o pět procent, data z Česka za leden až listopad naopak naznačují meziroční nárůst. Naopak podobné jsou počty zaměstnanců, které výroba automobilů živí – v Česku pracuje v automotive podle Sdružení automobilového průmyslu zhruba 180 tisíc lidí, na Slovensku je to o pár tisíc méně. Země má ale přibližně poloviční počet obyvatel, proto je její závislost na tomto odvětví ještě výrazně vyšší než v Česku.

Lanovka v Bratisavském Volkswagenu, která převáží smontovaná auta na testovací okruh a zpět

Ostatně Slovensko se může pochlubit i vyšším počtem výrobců. Zatímco v Česku mají své továrny Škoda Auto, Toyota a Hyundai, na Slovensku vyrábí auta koncern Stellantis, Kia, Land Rover Jaguar a Volkswagen. V budoucnu by k nim mělo přibýt ještě Volvo – firma loni v létě oznámila, že postaví závod na výrobu elektrických aut na východě země.

Proč jsou obě země uprostřed Evropy u výrobců aut tak oblíbené? „Vedle výhodné polohy v rámci Unie, tedy blízko jak k odběratelům, tak i dodavatelům, můžeme určitě vyzdvihnout kvalifikovanou pracovní sílu, dlouhodobou tradici i úspěch jednotlivých automobilek prosazovat se na domácím a zahraničním trhu,“ říká analytik České spořitelny Tomáš Kozlovský. Svou roli ale hraje i útlum výroby v tradičních automobilových zemích. „Například Francie po roce 2008 začala ztrácet svou pozici světové velmoci v automobilovém průmyslu. Při srovnání výroby osobních automobilů v předcovidovém roce 2019 s předkrizovým rokem 2007 byla Francie na zhruba dvou třetinách výroby. Velký propad zaznamenaly i Itálie, Belgie nebo Švédsko,“ vysvětluje Kozlovský.

Nová v továrnách, stará na silnicích

Jinou pozici v evropském srovnání už ale obě země zaujímají v počtu provozovaných osobních aut na obyvatele a hlavně v průměrném stáří vozového parku. Česko patří podle posledních dat Eurostatu s 566 osobními vozy na 1000 obyvatel spíše k evropskému nadprůměru – číslo je podobné, jako vykazuje třeba Francie nebo Rakousko. Naopak Slováky řadí 447 vozů na 1000 obyvatel spíše na úroveň balkánských zemí. O něco málo vyšší čísla vykazují také například Dánsko a Švédsko, tam je ale vlastnictví auta spíše otázkou životního stylu než ekonomické dostupnosti.

Oba státy bývalé federace ale mají společné to, že auta, která jezdí po tamních silnicích, už něco pamatují. V roce 2021 bylo průměrné stáří registrovaných osobních aut v Česku 15,3 roku, na Slovensku o rok méně. „Je tam o něco méně aut a i vozový park je mladší než ten český, protože tam bylo zavedeno takzvané šrotovné,“ naráží tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný na fakt, že na jaře roku 2009 vyhlásila tamní vláda akci, při které 22 tisícům majitelům aut starších deseti let vyplatila příspěvek 2000 eur na pořízení nového vozu. V prvním kole zájemci vyčerpali rozpočet za 13 pracovních dní, ve druhém za pět.

Naopak Češi podobnou příležitost k omlazení svého vozového parku nikdy nedostali. „Češi si stará auta nechávají, nezbavují se jich. Parkují jim před domy a používají je třeba jen na krátké cesty do obchodů nebo na popojížďky po městě, slouží často jako druhé auto v domácnosti,“ vyjmenovává Pokorný nejčastější důvody, proč starší auta než v Česku jezdí už jen v Řecku, Estonsku, Rumunsku a v Litvě.

Přílišné omlazování vozového parku přitom nelze čekat ani v dalších letech. Podle dat Svazu dovozců automobilů v Česku loni přibylo 192 tisíc nových aut, což je vůbec nejhorší výsledek od roku 2013. Jak Češi, tak Slováci také zůstávají věrní spalovacím motorům, podíl elektromobilů navzdory výrazným meziročním nárůstům zůstává jen mezi dvěma a třemi procenty.

 

Zdroj: hn.cz