Automobilový průmysl dnes láme rekordy v digitalizaci a výkonu. Auta sama parkují, hlídají značky a mají v sobě víc procesorů než vesmírná raketa. Jenže zatímco inženýři ladí složité algoritmy a senzory, my řidiči stále častěji narážíme na tvrdá sedadla a podivné plasty. 

Cestou k technologickému vrcholu jsme nejspíš ztratili to nejdůležitější, tedy pocit, že naše auto je druhým domovem. Nedávno jsme si totiž vyslechli osobně zážitek, kdy si klient půjčil v autosalonu na tři dny moderní luxusní vůz cenově v základu za dva miliony korun. Auto slibovalo absolutní vrchol luxusu a design z budoucnosti.

Výsledek? Po třech zkušebních dnech se nemohl potenciální zákazník dočkat, až sedne zpátky do svého patnáct let starého, rovněž značkového vozu. Toto staré auto pak popsal jako gauč v obýváku, kde se člověk okamžitě cítí pohodlně, uvolněně a v bezpečí.

Je to fascinující paradox. Máme k dispozici nejmodernější technologie, ale v kabině se momentálně cítíme hůř než ve starých modelech. Kam se poděl ten prostor, kde se člověk mohl nadechnout? Proč jsou sedadla i v nových drahých vozech spíše trestnou lavicí než místem pro relaxaci?

Vývoj pro tabulky, ne pro lidi z masa a kostí?

Designéři jako by zapomínali, jak auta reálně používáme. V autě už dávno netrávíme čas jen samotnou jízdou z bodu A do bodu B. Čekáme v něm na děti před školou, odpočíváme na parkovišti nebo prostě jen chceme na chvíli „vypnout“. Přesto nám výrobci často nedovolí si ani pořádně schrupnout na sedadle řidiče, aniž by nás někde něco tlačilo.

Opěrky hlavy vás kvůli tabulkové bezpečnosti deformují dopředu a boční vedení sedadel vás svírá. Ergonomie by přitom neměla znamenat jen to, že prstem pohodlně dosáhnete na dotykový displej. Měla by znamenat, že z auta vystoupíte i po pěti stech kilometrech odpočatí.

Současný byznys v autoprůmyslu je pod obrovským tlakem na náklady a efektivitu, což se nejspíš bohužel nekompromisně propisuje do výběru materiálů a výbavy interiérů.

Vrátí se do kabin pohodlí?

V rámci Autoklastru často diskutujeme o tom, jaký směr nabere budoucí rozvoj mobility. Vidíme obrovský posun v oblasti bezpečnosti a softwaru. Na trh navíc přicházejí výjimky v pohodlí, například nová Toyota Highlander pro rok 2027, která slibuje skutečně prostornou kabinu pro celou posádku, nebo Škoda Peaq s masážními sedadly a hi-fi sestavou Sonos.

Přesto v celém odvětví visí vážná otázka, zda se nesoustředí vývoj až příliš na tabulkové parametry místo skutečného lidského pohodlí? Technický pokrok je totiž úžasná věc. Ale pokud si za miliony kupujeme studený prostor plný neosobní elektroniky a fyzického omezení, něco je špatně.

Bylo by skvělé si uvědomit, že inovace neznamenají jen další funkci v digitálním menu, ale péči o poctivý komfort. Nejspíš všichni chceme auta, která nás nebudou jen mechanicky přepravovat, ale ve kterých nám bude jednoduše dobře. Protože nakonec je to právě ten pocit jako doma, který rozhoduje o tom, jestli si k vozu vytvoříme skutečný vztah a koupíme si ho.

Co vy na to?

Máte i vy tip na současné auto, které kritéria poctivého komfortu splňuje na jedničku? Podělte se s námi o své řidičské zkušenosti. Náš e-mail autoklastr@autoklastr.cz.

Zdroj: Autorské zamyšlení s využitím kontextu o trendech v mobilitě

Foto: License gallery