Stát a veřejné instituce vůbec by měly výhledově kupovat pro své potřeby výhradně elektromobily. Evropská unie má směrnici na to, jak by postupně měl růst podíl bezemisních vozidel ve vozových parcích veřejných organizací.
Přestože třeba u osobních aut by to mělo být necelých 30 % až do roku 2030, tak například Belgie se zavázala, že bude kupovat už jen elektromobily dokonce od roku 2024. Český stát však neplánuje být zelenější než Brusel a chce se držet původních cílů.
V evropském právu je požadavek na pořizování minimálních podílů tzv. „čistých vozidel“ obsažen ve směrnici 2019/1161. „Propsala“ se i do českého právního řádu. Konkrétně do zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Tento zákon zavedl v rámci státní správy a samosprávy povinnost dodržet při pořizování silničních vozidel (u nově uzavíraných smluv) stanovený minimální podíl nízkoemisních a bezemisních vozidel.
Podle informací ministerstva pro místní rozvoj bude dodržení minimálních podílů nízkoemisních a bezemisních vozidel sledováno ve dvou časových obdobích. První období již běží od 2. prosince 2022 a skončí koncem roku 2025 a druhé období na něj naváže – započne 1. ledna 2026 a skončí 31. prosince 2030.
V prvním období jsou požadované minimální podíly nízkoemisních a bezemisních vozidel následující: osobní automobily, mikrobusy a lehká užitková vozidla 29, 7 %, autobusy (včetně trolejbusů) 40 % a nákladní automobily 9 %. V druhém časovém období bude podíl u osobních automobilů, mikrobusů a lehkých užitkových vozidel stejný jako v prvním období, u autobusů se zvýší na 60 % a u nákladních automobilů na 11 %.
„Povinnost však dopadá pouze na veřejné zakázky od určité výše předpokládané hodnoty (nadlimitní),“ upozorňuje mluvčí ministerstva Veronika Hešíková. „Nejpřísnější je požadavek u autobusů, kde polovina minimálního podílu nízkoemisních vozidel musí být bezemisních (tedy elektrobus, vodíkový autobus či trolejbus). Rovněž definice nízkoemisního vozidla u první skupiny vozidel bude v druhém časovém období zpřísněna tak, že nízkoemisním vozidlem bude již jen bezemisní vozidlo (elektromobil či vodíkové vozidlo).“
Ale například Belgie chce být v zavádění elektromobilů mnohem rychlejší. Belgická Rada ministrů schválila návrh ministryně státní služby Petry De Sutter, podle kterého budou federální veřejné služby už od července 2024 nakupovat nebo si pronajímat pouze elektrická vozidla. Informoval o tom server Brussels Times.
Česko se však touto cestou zatím vydávat nehodlá. „Nemáme zprávy o tom, že by vláda chtěla zákon o podpoře nízkoemisních vozidel zpřísňovat. Tento zákon je čistou transpozicí evropské směrnice, neboli povinnosti v něm obsažené nebyly oproti evropskému právu žádným způsobem zpřísněny,“ řekla pro iDNES.cz mluvčí MMR Veronika Hešíková. Informaci potvrdil i Václav Smolka, mluvčí Úřadu vlády, který v současné době používá tři vozy Škoda Enyaq.
Česko si nejspíš uvědomuje, že takový přechod nebude jednoduchý. Jednak v oblasti užitkových vozidel, autobusů a nákladních aut není nabídka ani zdaleka tak široká jako u osobních vozů, ale také to bude něco stát. Cena bezemisních vozidel je v současnosti stále vyšší než u konvenčních aut.
„Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o podíly těchto nízkoemisních a bezemisních vozidel z nově pořizovaných silničních vozidel, tak by měly být rozpočtové dopady únosné a rovněž se tudíž neočekává žádné omezení mobility úřadů,“ dodává mluvčí MMR Veronika Hešíková. „U autobusů, kterými je zajišťována dopravní obslužnost, může řada měst naplnit uvedený podíl prostřednictvím obnovování svého vozového parku trolejbusů, neboť trolejbusy jsou považovány vždy za nízkoemisní a ve většině případů též bezemisní vozidlo. Rovněž lze podotknout, že povinnost dodržet minimální podíl nízkoemisních a bezemisních vozidel se vztahuje jen na některé autobusy (kategorie M3 třídy I a A – tedy městské) a nikoliv např. dálkové apod.“
