Společnosti zaměstnávající méně než 50 osob se podílejí na celkové přidané hodnotě České republiky zhruba 35 %, tedy pouze nepatrně méně, než je průměr EU. O 4 procentní body nad průměrem EU jsou v tomto směru tuzemské střední firmy s 50 až 249 zaměstnanci, které tvoří zhruba 21 % přidané hodnoty.

Na náhledové fotografii: Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Na velké společnosti připadá zbývajících 44 %. Rovnoměrné rozložení tvorby přidané hodnoty mezi různé velikosti podniků je pro českou ekonomiku podle odborníků z poradenské skupiny Moore Czech Republic výhodné.

Na celkové zaměstnanosti se malé podniky v Česku podílejí zhruba 48 %, středně velké podniky pak 19 %. Zbylých 33 % zaměstnanců pracuje pro velké společnosti s více než 250 pracovníky. Vyplývá to ze statistik Eurostatu, do kterých však nebyly zahrnuty firmy z finančního sektoru.[1] „Česká republika se ve statistikách týkajících se zaměstnanosti a přidané hodnoty malých a středních podniků drží poblíž evropského průměru. To bychom měli vnímat pozitivně, neboť vyvážené rozložení jak zaměstnanosti, tak i přidané hodnoty mezi podniky různých velikostních kategorií přispívá k celkové stabilitě a rozvoji ekonomiky,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Úspěch navzdory pohnuté historii

Vytvoření takové struktury podniků je možné považovat v podmínkách tuzemské ekonomiky za úspěch, neboť jen výjimečně se v poválečném období podařilo téměř dokonale zlikvidovat kategorii malých a mikro podniků, jak se to stalo v bývalém Československu. Na druhé straně pro ekonomiku není ideální, pokud malé podniky tvoří většinu přidané hodnoty dané země. „Malé a mikro podniky se hůře vypořádávají s negativními hospodářskými vlivy. Mnoho z nich během recesí zaniká,“ dodává Kymlička s tím, že rozdělení tvorby přidané hodnoty je v ČR z tohoto pohledu lepší než třeba v Itálii, kde se tento podíl pohybuje na úrovni poloviny. Naopak menším podílem než v Česku přispívají k celkové přidané hodnotě malé a mikro podniky pouze v pěti unijních státech, mezi nimiž je mimo jiné sousední Německo.

Citlivost malých a mikro podniků na výkyvy hospodářského cyklu je do značné míry kompenzována jejich vysokou flexibilitou. Zanikající firmy jsou rychle nahrazovány jinými podnikatelskými subjekty, aniž by se to významně projevilo v růstu nezaměstnanosti. V tomto směru se ČR ovšem poněkud vymyká evropskému průměru díky velmi nízké nezaměstnanosti, která umožňuje alespoň po určitou dobu absorbovat případné krachy firem nejen malé, ale i střední velikosti.

Centrum velkých firem

Výraznou část přidané hodnoty tvoří malé podniky například také v Estonsku, kde nezaostávají ani středně velké firmy, které tvoří necelých 30 % přidané hodnoty. Naopak na velké společnosti s více než 250 zaměstnanci připadá zhruba 20% podíl na přidané hodnotě. Zcela obráceně je tomu kvůli vstřícnému daňovému systému v případě Irska, kde malé a střední firmy tvoří v součtu pouze přibližně 40 % přidané hodnoty, zatímco zbývající většina připadá na velké korporace.

[1] https://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-eurostat-news/-/edn-20220627-1