Zpět

Evropská rada a Evropský parlament dosáhly předběžné politické dohody o směrnici Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) týkající se pravidel pro podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Znění směrnice, která se nyní má implementovat do národních legislativ, má řešit nedostatky v pravidlech pro zveřejňování nefinančních informací.

Protože nebylo předepsané, co přesně a jak se má vykazovat, docházelo k tzv. Greenwashingu, kdy si firmy vybraly ke zveřejnění jen informace, které se jim hodily. Cílem je ukončit Greenwashing a položit základy norem pro podávání zpráv o udržitelnosti v rámci celé Evropské unie a světa. Nová směrnice je jedním ze základních kamenů Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) a Agendy udržitelného financování OSN (Sustainable Development Agenda). Proces implementace nových pravidel bude zahájen během českého předsednictví EU a členské státy budou mít 18 měsíců na převedení povinností vyplývajících ze směrnice do národních legislativ.

Bez zapojení odborníků na finance může uvedení udržitelného přístupu do praxe selhat

„V první fázi bude potřeba sjednotit podobu standardů pro vykazování na evropské a globální úrovni. Reportů týkajících se udržitelných investic totiž nyní existuje přes 600,“ říká Viera Kučerová, ředitelka zastoupení ACCA v regionu, do nějž patří 16 zemí střední a západní Evropy. Firmy podle ní nyní řeší, zda přípravu zpráv o udržitelnosti má mít na starosti finanční oddělení, marketing nebo někdo úplně jiný.

„Na konference o­ zelené agendě dosud chodí zejména lidé z marketingu. Součástí tvorby firemní strategie udržitelnosti by přitom měli být i finanční ředitelé a manažeři. Měli by být členy týmů hledajících nová udržitelná řešení s důrazem na udržitelný rozvoj a bez negativních dopadů na dlouhodobé finanční výsledky a všechny tyto aktivity musí být schopni vykazovat v souladu se směrnicí CSRD. Byť jde o nefinanční reporting, měli by to z našeho pohledu být většinou finanční ředitelé, kdo agendu povedou, neboť mají k dispozici data, na jejichž základě lze navrhnout opatření a připravit strategie nezbytné ke snižování uhlíkové stopy, dopadů na životní prostředí, oblast lidských práv či způsoby řízení společnosti a CSR, “ dodává.

Nejjednodušším příkladem takového opatření může být návrh na snížení počtu leteckých služebních cest a jejich nahrazení online schůzkami, díky čemuž firma zásadně sníží svou uhlíkovou stopu. Finanční manažer také podrobně vidí do spotřeby elektrické energie. Analýzou pak může zjistit, že když například budou zaměstnanci místo výtahu používat schodiště, tak se ušetří a zároveň díky pravidelnému pohybu zaměstnanci posílí své zdraví.

Speciální vzdělání i pro auditory

Zprávy o udržitelnosti budou muset být ověřeny nezávislým statutárním auditorem nebo akreditovaným nezávislým certifikačním subjektem. To investorům a jiným uživatelům výročních zpráv společností umožní přístup ke spolehlivým, transparentním a srovnatelným údajům. Ověření podléhají i výkazy mimoevropských společností. Jak pro statutární orgány firem, které budou muset ručit za to, že informace o udržitelnosti jsou v souladu s CSRD, tak i pro auditory to ovšem znamená, budou muset mít speciální vzdělání a je nezbytné, aby se na to připravily i vzdělávací systémy, a to jak v rámci státního školství, tak i profesních komor.

„Věříme, že finanční odborníci jsou pro růst ekonomik a prosperitu podniků naprostou nezbytností. Naše profesní organizace má po celém světě více než 233 tisíc stávajících a 576 tisíc budoucích členů, špičkových odborníků z nejrůznějších odvětví. Máme přehled o nejnovějších trendech, legislativě i zákonech a pomáháme je utvářet. Díky tomu jsme schopni vychovat inovativní, strategicky uvažující finanční experty, které rychle se měnící svět potřebuje. V rámci českého předsednictví EU například v listopadu v Praze pořádáme konferenci ‚Sustainability in corporate governance: from concepts to practices‘, na níž vystoupí přední světoví odborníci na korporátní finance a udržitelnost,“ uzavírá Viera Kučerová. 

Jaká jsou nová pravidla?

• Směrnice CSRD mění směrnici o nefinančním reportingu (NFRD) z roku 2014. Nově nejen velkým společnostem stanoví povinnost podávání zpráv o udržitelnosti podniků a zavádí podrobnější požadavky na jejich obsah.
• Na podávání zpráv o udržitelnosti zavádí rovněž požadavek ověření zpráv o udržitelnosti nezávislým auditorem a zlepšuje dostupnost informací, jejich konzistenci a důvěryhodnost, neboť vyžaduje jejich zveřejňování a ověřování. To investorům a jiným uživatelům výročních zpráv společností konečně umožní přístup ke spolehlivým, transparentním a srovnatelným údajům.
• Za vytvoření evropských standardů vykazování udržitelnosti (ESRS) na základě technických doporučení relevantních evropských agentur je zodpovědná Evropská poradní skupina pro finanční výkaznictví (EFRAG).

Na koho se bude směrnice vztahovat?

• Pravidla EU pro vykazování údajů o udržitelnosti se vztahují na velké společnosti tzv. veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, na velké firmy s více než 250 zaměstnanci a s obratem nad 40 milionů EUR a na všechny společnosti kótované na regulovaných trzích. Tyto subjekty jsou rovněž odpovědné za sběr a vyhodnocování informací na úrovni svých dceřiných společností.
• Pravidla se rovněž vztahují na kótované malé a střední podniky s přihlédnutím k jejich specifickým vlastnostem. Pro ně bude během přechodného období možná výjimka, což znamená, že mohou být vyňaty z uplatňování směrnice do roku 2028. Subdodavatelé mohou být žádáni o poskytnutí informací pouze svými smluvními partnery a budou používat jednodušší standardy výkaznictví.
• Pro mimoevropské společnosti se požadavky předložit zprávu o udržitelnosti vztahují na všechny organizace, které v EU vytvářejí čistý obrat 150 milionů EUR a mají v EU alespoň jednu dceřinou společnost nebo pobočku.

Odkdy mají začít pravidla platit?

Povinnost sestavit a zveřejnit zprávu podniku o udržitelnosti začne platit:

• Od 1. ledna 2024 pro společnosti, které podléhají směrnici o nefinančním výkaznictví z roku 2014.
• Od 1. ledna 2025 pro velké společnosti, které v současnosti nepodléhají směrnici o nefinančním výkaznictví.
• Od 1. ledna 2026 pro kótované malé a střední podniky, malé úvěrové instituce a tzv. kaptivní pojišťovny.

 

Zdroj: automakers.cz