Autoklastr

V Olomouci vyroste nový technický obor pod křídly VŠB-TUO

Radka Švejnohová — Tue, 23 Jun 2026 08:38:56 +0000

Olomoucký kraj a naše členská Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava podepsaly memorandum o spolupráci. Nový obor Smart Engineering nabídne vzdělání pro moderní průmysl přímo v Olomouci.

Olomoucké hejtmanství a Fakulta strojní VŠB-TUO se dohodly na otevření nového studijního programu v akademickém roce 2027/2028. Jak uvádí Olomoucký kraj, výuka bude probíhat v učebnách Střední průmyslové školy strojnické v Olomouci.

Hejtman Ladislav Okleštěk zdůraznil, že investice do moderního strojírenství a nových technologií zajistí regionu budoucí prosperitu a Olomouc zároveň získá technické studium, které mu dosud chybělo.

Studium Smart Engineering je koncipováno jako bakalářské a proběhne v kombinované formě. To vyhovuje i lidem, kteří už mají zaměstnání. Rektor VŠB-TUO profesor Igor Ivan věří, že tento krok modernizuje technické vzdělávání a efektivně propojí výuku s praxí.

Obdobné rozvíjení akademické sféry v Olomouci vnímá náměstek hejtmana Svatopluk Binder jako úspěšné završení snah o čistě technické vzdělávání v regionu, což přímo podpoří připravenost budoucích inženýrů na aktuální technologické výzvy.

Zdroj a foto: Olomoucký kraj official web

Článek V Olomouci vyroste nový technický obor pod křídly VŠB-TUO se nejdříve objevil na Autoklastr.

Elektromobil Kia EV9 schválen jako pojízdné úložiště energie

Radka Švejnohová — Mon, 22 Jun 2026 07:43:12 +0000

Model Kia EV9 získal v Nizozemsku oficiální schválení jako energetické úložiště. Díky technologii V2G může tento elektromobil dodávat elektřinu zpět do sítě.

Jak uvádí portál Automakers, SUV značky Kia úspěšně prošlo testy v nizozemské síti ve spojení s obousměrnou dobíječkou. Tento významný rozvoj v oblasti mobility nyní prověří praxe. Kia ve spolupráci s energetickou společností Vattenfall spouští pilotní projekt, do kterého zapojí čtyři desítky soukromých majitelů vozů.

Účastníci budou využívat aplikaci Kia Smart Charge a testovat, jak se baterie vozu chová v reálném domácím prostředí. Cílem je především snížení zátěže elektrické sítě v době špiček.

Nová technologie ukazuje, jak se auta postupně stávají součástí širšího energetického systému. Podobné inovace jsou pro moderní automotive zásadní, protože umožňují efektivnější využívání energie. Kia Netherlands očekává, že tento trend brzy podpoří i další výrobci.

Pro masové rozšíření systému je však nutné ještě doladit legislativu a finanční pobídky. Celý proces každopádně potvrzuje, že vývoj inteligentního dobíjení v Evropě rychle postupuje vpřed.

Zdroj: automakers.cz

Foto: license gallery

Článek Elektromobil Kia EV9 schválen jako pojízdné úložiště energie se nejdříve objevil na Autoklastr.

180 je hodně! ČEZ letos výrazně posílí síť dobíjecích stanic

Radka Švejnohová — Fri, 19 Jun 2026 11:25:13 +0000

Skupina ČEZ na letošním Foru elektromobilita představila další vlnu rozšiřování své sítě. Jak píše portál automakers.cz, energetici letos plánují zprovoznit více než 180 nových stojanů.

Celkový výkon sítě se tak zvýší o 39 MW. Zájem řidičů o energii pro každý elektromobil neustále roste a celkový odběr letos pravděpodobně překoná hranici 20 milionů kWh.

Výstavba probíhá díky vlastním investicím i skrze evropské dotace. Aktuálně ČEZ provozuje přes tisíc dobíjecích míst a brzy hodlá překonat hranici 1200 stojanů. Rychlejší tempo instalací reaguje na stoupající popularitu ekologické dopravy. Moderní technologie jsou nezbytné zejména pro baterie s větší kapacitou, které vyžadují rychlý přísun energie.

Prioritou zůstávají především ultrarychlé stanice na hlavních tazích. Tyto stojany zvládnou během deseti minut doplnit energii na dalších 150 kilometrů jízdy. Celý rozvoj dobíjecí sítě tak drží krok s tím, jak se mění sektor automotive v České republice. Podle Rostislava Díži z ČEZ je cílem, aby dostupnost nabíjení co nejlépe odpovídala potřebám řidičů.

K snadné obsluze slouží aplikace Futurego nebo čipová karta.

Zdroj: Automakers.cz

Foto: License gallery

Článek 180 je hodně! ČEZ letos výrazně posílí síť dobíjecích stanic se nejdříve objevil na Autoklastr.

Hybridy táhnou českou výrobu aut k rekordům

Radka Švejnohová — Thu, 18 Jun 2026 08:00:15 +0000

Český průmysl zažívá silnou první polovinu roku. Od ledna do května 2026 vyrobily tuzemské automobilky 639 681 osobních vozů, což je o 4,7 % více než loni.

Jak uvádí Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP), hlavní roli v tomto růstu hraje stoupající obliba hybridů. Tato vozidla dnes tvoří už pětinu celkové produkce v České republice.

Tento technologický vývoj potvrzuje i Zdeněk Petzl, výkonný ředitel AutoSAP. Podle něj výroba hybridních modelů meziročně vzrostla o téměř 46 %. Celkově elektrifikovaná vozidla, kam spadá také čistý elektromobil nebo plug-in hybrid, tvoří již 40,4 % všech zhotovených automobilů.

Škoda Auto v tomto období zvýšila produkci o více než desetinu a vyrobila přes 431 tisíc vozů. V kolínské Toyotě tvoří hybridní pohon dokonce celých 100 % produkce. Nošovický Hyundai pak elektrifikoval téměř polovinu svých vyrobených aut. Moderní technologie a inovace tak jasně dominují českým výrobním linkám.

Pozitivní čísla hlásí i další segmenty. Výroba autobusů stoupla o 7,2 %, přičemž společnost SOR Libchavy zaznamenala výrazný nárůst. Tradiční výrobce Jawa Moto opustilo o třetinu více motocyklů než ve stejném období loňského roku. Český automotive byznys tímto výsledkem potvrzuje svou stabilitu a schopnost rozvíjet moderní mobilitu.

Zdroj: AutoSAP

Foto: Autoklastr

Článek Hybridy táhnou českou výrobu aut k rekordům se nejdříve objevil na Autoklastr.

Společnost QPAG v Brně otevřela špičkové centrum technické čistoty

Radka Švejnohová — Mon, 15 Jun 2026 10:56:11 +0000

I ta nejmenší, okem neviditelná nečistota může v moderním autě nebo baterii způsobit zkrat a vyřadit složité systémy z provozu. Proto v Brně vzniklo unikátní pracoviště Q-LAB, které se zaměřuje na mikroskopickou čistotu ve výrobě. Za tímto projektem stojí skupina QPAG ve spolupráci se značkou ZEISS.

Slavnostního otevření nového Centra technické čistoty se 9. června 2026 zúčastnilo téměř 200 odborníků, zákazníků a partnerů. Nové prostory Q-LAB fungují v nekompromisním režimu takzvaných čistých prostor (standard ISO 7 a kompletní antistatické ESD zabezpečení). To umožňuje bezpečnou manipulaci s extrémně citlivými komponenty, které vyžaduje moderní automotive, letectví nebo výroba baterií.

Špičková věda pro reálnou výrobou

Během interaktivních exkurzí mohli návštěvníci vidět v akci také další moderní technologie. Prezentoval se například software Annie od společnosti 24 Vision, který využívá pokročilé neuronové sítě pro automatizovanou inspekci vad na linkách.

Na akci se intenzivně diskutovalo o tom, jak moc se dnes posouvají nároky na kvalitu v průmyslu. Jana Nevřelová z Autoklastru v rámci odborného bloku představila, jak sdílení know-how pomáhá firmám růst. Společně s Lenkou Juříčkovou pak po celý den propojovaly partnery z oboru, pro které je technická čistota klíčovým tématem.

Tato investice do moderního vybavení jasně potvrzuje, že český byznys dokáže jasně definovat globální standardy kvality pro ta nejnáročnější průmyslová odvětví.

Zdroj: Tisková zpráva QPAG

Foto: QPAG / Autoklastr

Článek Společnost QPAG v Brně otevřela špičkové centrum technické čistoty se nejdříve objevil na Autoklastr.

Technologická platforma KMA pomáhá nacházet souvislosti, odhalovat potenciál a přetvářet data ve výsledky

Radka Švejnohová — Mon, 15 Jun 2026 08:39:22 +0000

Technologická platforma KMA firmám pomáhá využívat potenciál jejich dat pomocí aplikované matematiky a umělé inteligence. Metody strojového učení, analýzy dat, optimalizace, AI a statistického a matematického modelování využívá pro řešení konkrétních technických a výrobních problémů.

Platforma spolupracuje s podniky například na odhalování příčin výrobních problémů, predikci poruch, optimalizaci procesů, kontrole kvality nebo efektivnějším využití rozsáhlých datových souborů, které již mají firmy k dispozici. Služby jsou poskytovány formou smluvního výzkumu, odborných konzultací nebo dlouhodobé spolupráce na výzkumných a inovačních projektech.

Významnou oblastí je také zpracování obrazu, počítačové vidění a vývoj AI řešení na míru. Moderní algoritmy dokážou automaticky vyhodnocovat snímky z kamerových systémů, identifikovat vady výrobků nebo sledovat průběh výrobních operací. Právě kombinace obrazových dat a umělé inteligence dnes otevírá nové možnosti zejména pro automotive včetně dalších technologicky náročných odvětví.

Technologická platforma KMA již spolupracuje či spolupracovala s řadou průmyslových partnerů včetně společností Škoda Auto, Onsemi, Mubea, Plastika nebo Správy železnic. Díky propojení akademických odborníků, studentů a firemních partnerů pomáhá převádět data do praktických řešení, která vedou ke zvýšení efektivity výroby, snížení nákladů a též posílení konkurenceschopnosti podniků.

I vy můžete spolupracovat s vědci a nechat data myslet za vás.

Zdroj a foto: Technologická platforma KMA

Článek Technologická platforma KMA pomáhá nacházet souvislosti, odhalovat potenciál a přetvářet data ve výsledky se nejdříve objevil na Autoklastr.

Z nuly na sto za 2 s? Mercedes spustil výrobu unikátních elektromotorů!

Radka Švejnohová — Mon, 15 Jun 2026 08:33:59 +0000

Berlínský závod Marienfelde otevírá novou kapitolu své stodvacetileté historie. Mercedes-Benz zde zahájil velkosériovou produkci inovativních axiálních elektromotorů.

Tato technologie přináší zásadní technologický posun v celém segmentu automotive, který pečlivě sledujeme i u nás. Nejstarší výrobní závod společnosti se mění v centrum excelence pro vysoce výkonné elektrické pohony.

Axiální motory, které byly dlouho považovány za průmyslově těžko uchopitelné, se nyní stávají realitou. Na rozdíl od běžných motorů v nich elektromagnetický tok probíhá paralelně s osou otáčení. To umožňuje extrémně kompaktní stavbu a vysokou hustotu výkonu i točivého momentu.

Pětatřicet světových unikátů na jedné lince

Celý projekt industrializace zahrnuje 98 procesních kroků. Z toho je 65 postupů u Mercedesu zcela nových a 35 metod představuje světový unikát. Výrobce pro tyto účely vyvinul speciální postupy, například pro vysokorychlostní ohýbání obdélníkového měděného drátu, což si vyžádalo přes 30 patentových přihlášek.

Samotná výroba probíhá na ploše 30 000 metrů čtverečních a využívá pokročilou automatizaci, laserové systémy i kontrolu kvality pomocí umělé inteligence.

Fascinujícím momentem produkce je finální montáž, interně nazývaná svatba. Během ní se stator umisťuje mezi dva rotorové disky za působení obrovských magnetických sil o velikosti až 9 kN. Inteligentní řídicí algoritmus koriguje polohu v posledních desetinách sekundy s přesností na 0,1 milimetru.

Z nuly na stovku za dvě sekundy

Prvním modelem s tímto pohonem je Mercedes-AMG GT 4-door Coupe. Tento elektromobil zrychlí z nuly na 100 km/h za pouhé 2,1 sekundy. Kompaktní rozměry motorů otevírají designérům zcela nové možnosti uspořádání hnacího ústrojí – motor na přední nápravě měří na šířku necelých devět centimetrů.

Tento rozvoj je jasným signálem technologické síly evropského průmyslu. Propojení digitálního kampusu v Berlíně s reálnou produkcí ukazuje cestu, jakou se bude ubírat budoucí výzkum, vývoj a moderní průmysl. Tyto inovace potvrzují, že špičková věda a precizní inženýrství dokážou přenést smělé vize do masové reality.

Zdroj: Mercedes-Benz Group AG; Axialfluss für die Serie

Foto: License gallery

Článek Z nuly na sto za 2 s? Mercedes spustil výrobu unikátních elektromotorů! se nejdříve objevil na Autoklastr.

Alpine A390 GT přiváží do Česka francouzský styl i extrémní výkon

Radka Švejnohová — Sun, 14 Jun 2026 18:32:27 +0000

Značka Alpine představila v polské Karpaczi svůj nejnovější sportovní elektromobil. Model A390 GT kombinuje vysoký výkon s pokročilou technikou a potvrzuje, že vývoj v oblasti elektrické mobility směřuje ku maximálnímu zážitku z jízdy.

Francouzská značka Alpine rozšiřuje svou modelovou řadu o sportovní fastback A390 GT. Jak uvádí magazín AUTOmakers, tento vůz navrhli a vyrobili výhradně ve Francii. Motory produkuje závod v Cléonu, zatímco baterie se montují v Douai.

Nový elektromobil disponuje pohonem všech kol se třemi motory o celkovém výkonu 470 koní. Zrychlení z nuly na 100 km/h zvládne za 3,9 sekundy, čímž se vyrovná vrcholnému modelu A110 R. Dynamiku jízdy podporuje systém aktivního vektorování točivého momentu na zadní nápravě. Homologovaný dojezd dosahuje až 557 kilometrů na jedno nabití.

Značka tímto modelem oslovuje širší spektrum zákazníků i firemní sektor. Vůz využívá elektrickou platformu Ampere a je součástí komplexního ekosystému, který zahrnuje energetické služby pro optimalizaci nabíjení. To ukazuje, jakým směrem se ubírá moderní automotive a související výroba.

Na českém trhu už importér otevřel objednávky. Cena verze GT začíná na 1,7 milionu korun včetně DPH. Tento projekt dokazuje, že inovace a technologie umožňují vyrábět výkonná auta i s nulovými emisemi.

Zdroj: AUTOmakers

Foto: License gallery

Článek Alpine A390 GT přiváží do Česka francouzský styl i extrémní výkon se nejdříve objevil na Autoklastr.

Z těžních věží ve Frenštátě se stává mozkovna Evropy

Radka Švejnohová — Sun, 14 Jun 2026 18:02:28 +0000

Když se dnes podíváte na horizont Beskyd, stále tam vidíte věže bývalého Dolu Frenštát. Dříve symbol černého prachu a nejistoty, dnes maják budoucích inovací.

Cesta k tomuto momentu ale nebyla jednoduchá. Beskydy se doslova bránily vzpomeňme na havárii jámy v roce 1985 nebo na první nafárané uhlí o tři roky později, které tehdy vypadalo jako ortel nad celým regionem. Tento kraj ale zdobí jedna zásadní vlastnost – odolnost.

Starosta Trojanovic Jiří Novotný po desetiletí vedl tvrdošíjný a aktivní boj za ochranu regionu. Od vzniku Sdružení měst a obcí v roce 1997 přes symbolické Uzamčení země Valašské v roce 2007 až po definitivní vítězství v roce 2019, kdy se u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně dohodla likvidace dolu. Tato vytrvalost vytvořila prostor pro něco, co v Česku nemá obdoby.

Cérka a Autoklastr

Náš prezident Autoklastru Jiří Linhart, který vede společnost Schaeffler, se nedávno účastnil nultého ročníku Cérka Design Forum. Právě tam došlo k potvrzení, že Cérka není jen lokální projekt. Je to ambiciózní inovační uzel, který propojuje akademické know-how s globálním byznysem. Pro nás v automotive je to naprosto zásadní zpráva.

Budoucnost průmyslu a dopravy už dávno nestojí na uhlí, ale na polovodičích. Projekt Cérka počítá se zázemím pro špičkový výzkum a vývoj právě v oblasti čipů. V těsném sousedství máme technologické giganty jako onsemi, a v areálu vzniknou moderní laboratoře Joint Lab s čistými prostory, které v regionu citelně chyběly.

Vize do budoucnosti

Jiří Linhart to na fóru, kde vystoupili i osobnosti jako architekt David Vávra, režisér Radovan Lipus nebo zástupci předních univerzit, shrnul jasně: „Cílem není budovat ostrov, ale živý ekosystém, ze kterého bude těžit celá společnost“.

Pro firmy z našeho klastru i pro celou Ostravu a MSK je Cérka příležitostí, jak se zapojit do vývoje technologií pro elektromobilitu a chytré systémy. Je skvělé vidět, že se z místa, které mělo být vytěženo, stává Valašské Švýcarsko, respektive místo, kde se špičková věda přirozeně prolíná s krásou beskydské přírody.

Zdroj: Cérka / Cérka Design Forum

Foto: Cérka

Článek Z těžních věží ve Frenštátě se stává mozkovna Evropy se nejdříve objevil na Autoklastr.

Rozhovor s ředitelem Autoklastru Liborem Dobešem

Radka Švejnohová — Thu, 11 Jun 2026 09:14:39 +0000

ROZHOVOR / iDnes / Darek Štalmach

Je velkým fanouškem autoprůmyslu i Baníku Ostrava. Ředitel Moravskoslezského automobilového klastru Libor Dobeš se ve svém oboru pohybuje už od osmdesátých let minulého století.

Mezi Ostravou, Olomoucí a Zlínem se vyrábí světelná technika pro každé osmé vyrobené auto na světě. Jak se to stalo?
To bych musel jít hodně daleko do historie, ještě do doby, kdy Baník vyhrával (směje se), zhruba do sedmdesátých let minulého století. Tehdy se v Autopalu v Novém Jičíně rozvíjela výroba světlometů a svítilen pro osobní i nákladní auta v rámci celé RVHP. A v jejím rámci se vybudovalo také inženýrské středisko, vlastní výzkum a vývoj. To jsou základy dnešního úspěchu.

Po listopadu 1989 se však mnohé asi změnilo.
Měli jsme štěstí. Po revoluci totiž přišla společnost Ford Motor Company, která Autopal privatizovala. A dále rozvíjela výzkum a vývoj. To byla zásluha tehdejšího generálního ředitele Autopalu Ladislava Glogara. Posiloval vývoj nových výrobků, připravoval nové trhy a stavěl výborné výrobní týmy.

Existuje někde na světě podobná oblast, kde by se na tak malém prostoru pracovalo pro tolik automobilek?
Takových oblastí bude po světě víc, ale z hlediska světelné techniky to asi bude unikátní. Odborníci na výzkum, vývoj a výrobu světlometů, kteří vzešli z tohoto podhoubí a k nimž se pak přidali další, se v průběhu let dostali i do mnoha zahraničních firem.

Čili lidi i „exportujeme“?
Dnes jsou ve firmách s kanadským, německým, italským a dalším kapitálem. To původní podhoubí vzniklo z toho, že se velmi dbalo na rozvoj technických odborníků a spolupráci vývojového centra s výrobní složkou.

Kdy jste do toho vstoupil vy osobně?
Já jsem do toho vstoupil v roce 1985, kdy jsem po studiu na VŠB nastoupil do Autopalu. Byl jsem tam dlouho, pak jsem šel do přesného strojírenství a potom do klastru.

Co se v Autopalu, když jste tam přišel, vyrábělo?
Vyrábělo se pro mnoho automobilek v rámci RVHP. Zejména to byla česká Škoda, Karosa, Tatra, vyrábělo se i pro obranný průmysl na Slovensku a podobně také v Čechách. Vyrábělo se pro automobilky v tehdejším Sovětském svazu, například Kamaz, VAZ v Toljatti, ale také pro automobilky na Ukrajině, v Bělorusku. Plus pro další v Srbsku, Rumunsku nebo v Bulharsku.

Jaký byl pro Autopal přechod po roce 1989, kdy se RVHP rozpadla? Bylo to těžké?
Takový přechod nikdy není radostný. Z přibližně 3 500 zaměstnanců jsme spadli přibližně na dva tisíce. Hledali jsme nové trhy.

Privatizace asi byla dobrým krokem.
Velmi nám to pomohlo. Tehdy nás privatizovala divize Ford Motor Company Automotive Component Division, která primárně dodávala mateřskému Fordu. Těm, kteří přišli od Fordu, musím vzdát hold. Udělali to správně, dali nám příležitost, posílili tady výzkum a vývoj, rozvinuli výrobu, měli jsme špičkovou nástrojárnu a ta fabrika v těch letech opravdu úspěšně rostla.

Ford tam však nevydržel dodnes. Za poslední roky se tam vystřídalo hned několik vlastníků.
To se v byznysu děje. Firmy se různě slučují a hledají optimální cesty vývoje. Ford Motor Company tam jako vlastník fungoval do roku 2000. Následně tuto svou divizi kapitálově uvolnil na trh a vznikla celosvětová firma Visteon.

To bylo dobře, nebo špatně?
Zůstaly stejné fabriky, stejné budovy, stejní lidé. Jen pod jinou značkou pokračovali ve stejné činnosti. Navíc se tím otevřely dveře i na jiné trhy. Dostali jsme se do mnoha obchodů s Volkswagen Group i dalšími výrobci špičkových automobilů.

Dá se říct, že Nový Jičín má dnes celou Evropu v tomto oboru pod palcem?
Neřekl bych Nový Jičín. Řekl bych, že je to o celé komunitě, která dnes působí hlavně v prostoru mezi Ostravou a Olomoucí. Patří sem například Forvia Hella v Mohelnici, ZKW Lighting v Olomouci, Magna Lighting, Lumax Industries v Ostravě nebo Uno Minda. Je tady i Hyundai Mobis.

A o ty inženýry se firmy mezi sebou perou? Lidí asi moc není.
Nepereme se. A inženýrů není nikdy dost. Řekl bych, že dodnes máme z toho byznysu, kterým jsme prošli a který jsme budovali, velmi dobré přátelské vztahy.

Moravskoslezský Autoklastr však není jen o osvětlení.
Sdružujeme firmy, které jsou nějakým způsobem zapojené v automotive. Jsou to výrobní firmy, dodavatelské firmy, v členské základně máme také pět technických vysokých škol.

Cílíte i na střední školy?
Máme pět středních škol, které nemusejí být přímo automotive, ale jsou to průmyslovky, které vychovávají talenty pro práci v průmyslu. A potom je to spousta firem poskytujících pro automotive služby různého charakteru.

Zmínil jste univerzity. Technické vzdělávání ale není tak oblíbené jako některé jiné obory. Zvyšuje se zájem studentů?
Je to pořád těžké, protože technický obor je pro studenta určitě těžší než některé jednodušší obory jinde. Jde také o podporu škol už od základních přes střední až po vysoké, aby studenti šli na technický obor a měli příležitost vidět reálnou praxi, továrnu dneška.

To se na úrovni kraje politicky řeší už dlouhé roky různými podporami. Nestačí to?
My se často setkáváme s tím, že na úrovni výchovných poradců na základních školách je představa o továrně dneška zhruba pětadvacet let zastaralá. Když dnes navštívíte výrobní provozy, jsou čisté, s vysokou mírou robotizace, automatizace a využití AI. Je dobře, že podpora ze strany kraje existuje.

O kolik jsou školy pozadu za aktuálními trendy?
Neformuloval bych to tak, že jsou školy pozadu. Určitě je příležitost ke zlepšení ve spolupráci s firmami. Byl přijat zákon o duálním vzdělávání, který se hodně inspiroval v okolních zemích.

O duálním vzdělávání se také mluví dlouho a pořád není úplně dotažené.
Nemůžeme jen opsat to, co je roky zavedené v Rakousku nebo Německu, protože podmínky jsou pokaždé trochu odlišné. U nás je to věc, kterou si potřebujeme postupně osahat v rámci spolupráce konkrétních škol, firem a sdružení.

Jak u vás vypadá demografická křivka? Silné ročníky pomalu odcházejí do důchodu a nových lidí tolik není.
Demografická křivka je jasná a týká se úplně všech, není profesně zaměřená. Ví se, že z trhu práce v příštích deseti až dvanácti letech odejde přibližně milion lidí. Prvky tohoto postupného odcházení jsou vidět už dnes. Na druhé straně příliv mladé krve do průmyslu také není úplně dostatečný.

Co s tím?
Řešení jsou různá. Jedním z nich je umožnit, aby lidé na různých pozicích mohli pracovat i ve vyšším věku. Samotné nastavení pracovní pozice musí být trochu jiné než dosud. Typické jsou programy na podporu zaměstnanců 55 plus. Druhá věc je, že do výrobních a směnných provozů je obtížnější sehnat dobré pracovníky.

Proč?
Firmy dnes spíš chtějí člověka z trhu, který se chce učit a chce pracovat, než někoho, kdo má formální kvalifikaci, ale nechce se podílet na dalším vzdělávání. Z technického a technologického hlediska pak platí, že spousta věcí, které dříve dělali lidé na montážních linkách, se dnes převádí na automatizovaná a robotizovaná pracoviště.

Automotive má výhodu v tom, že často pracuje s velkými sériemi.
Ty série už nejsou tak velké, jako bývaly.

Ale průmysl 4.0 má asi největší šanci právě u vás.
On už tady dávno je. Nedá se říct, že průmysl 4.0 je nebo není zavedený. Je to velký rozsah prvků a činností, které jsou součástí toho, co se jako průmysl 4.0 chápe. Prvky průmyslu 4.0 najdete v každé automotive fabrice už dávno. Tahounem jsou i výrobci automobilů.

Proč tomu tak je?
Důvod je jasný. Kvalifikovaných lidí není na trhu dostatek, cena práce roste a potom se srovnává, kdy je ekonomické daný výrobek v české lokalitě vyrábět. Automatizace a robotizace jsou jednou z cest.

Máte kvůli tomu trochu lehčí spaní do budoucnosti?
Já mám lehké spaní pořád. Byznys se mění a musíte se mu přizpůsobit. To tady bylo odjakživa. Je to otázka adaptace na podmínky. Samozřejmě musíte hledět dopředu, ne na jeden den, týden nebo měsíc, ale mít několikaletý výhled.

Jak se změnil automotive od roku 1986, kdy jste poprvé přišel do práce, ve srovnání s dneškem?
V principu se nezměnil, protože pořád dělá něco na auta. Ta mají motor a kola, točí se a sedí v nich řidič. Dramatická změna je ale ve způsobech výroby, které jsou mnohem produktivnější a mnohem více orientované na kvalitu.

Koho tedy mám jít seřvat, když si dnes už ani nemůžu vyměnit v autě obyčejnou žárovku?
Když se podíváte na design světlometů, od dřívějších žárovek v asymetrických světlometech přišly halogenky H4, H7, pak různé druhy projektorů a technologie šly výrazně dopředu. Musel byste se bavit s designéry aut, kteří dávají autu styl. Světlomet a svítilna jsou součástí podpisu auta, jeho stylistiky. Jinak to dnes neuděláte. Buď zůstanete u Škodovky 120, kde si to můžete dělat dodnes, nebo si koupíte něco, kde už musíte zajet do servisu a tam vám jednotku vymění.

Jak se do toho všeho dnes zapojuje AI a další nové věci?
AI je v automotive velmi dlouho, určitě víc než deset let. Nebyla to ale obecná AI založená na jazykových modelech. Bylo to strojové učení, hluboké učení a neuronové sítě používané pro detekci různých vad nebo pro vizuální kontrolu. V tomto směru působí na špičkové úrovni i mnohé české firmy.

Co byste nejvíc potřebovali od státu nebo Evropské unie? Co by vám nejvíc pomohlo?
Třeba aby se auta nevyráběla tak, aby splňovala regulativy, ale aby splňovala zákaznické požadavky. To je nejpodstatnější věc. Druhou věcí jsou ceny energií pro výrobní procesy, které by byly konkurenceschopné na globální úrovni.

Vláda přesunula platbu za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Stačí to?
Je to dobrý krok správným směrem. Ale když se podíváte na ceny energií celosvětově, jsme pořád asi třikrát dražší než Amerika a Čína.

Co s vámi dělá krize na Blízkém východě?
V některých případech se mohou zpožďovat zásilky těm, kteří vozí materiály z Asie. Cena ropy se okamžitě odráží například v cenách plastových granulátů nebo různých výrobků z nich. A dodavatelské řetězce jsou křehčí.

Má na situaci ještě vliv i válka na Ukrajině, nebo už si na to svět z hlediska obchodu „zvykl“?
Válka na Ukrajině má pořád vliv. Je to věc, která v Evropě nebyla v této podobě od druhé světové války. Má za následek nejen ničení infrastruktury Ukrajiny a lidských životů, ale vidíte ji i v tom, jak přestaly fungovat obchodní vztahy u různých materiálů a surovin východního původu.

Kolik lidí automotive zaměstnává v Moravskoslezském kraji?
Přesná čísla neřeknu, ale v automotive v Moravskoslezském kraji působí zhruba 30 tisíc lidí. V celé České republice je to 180 tisíc lidí a nepřímo, u dodavatelů, půl milionu lidí. Automotive sektor tvoří více než devět procent českého hrubého domácího produktu. Více než třetina soukromých investic do výzkumu a vývoje je v sektoru automotive. Je to tedy velký tahoun inovací, které v České republice vznikají a uplatňují se v praxi.

Článek Rozhovor s ředitelem Autoklastru Liborem Dobešem se nejdříve objevil na Autoklastr.